Byl rozvoz potravin dílem příležitosti, nebo se na něj firma připravovala dlouho, přijdou do Česká další elektrokoloběžky a jak se podniká alternativní taxislužbě v době globální virové pandemie? Na dotazy Lupy odpovídá regionální manažer logistického a taxikářského startupu Bolt Roman Sysel.
Jak Bolt zasáhla první vlna vládních opatření souvisejících s novým koronavirem a co byla první reakce firmy?
Byl to samozřejmě tvrdý náraz, podobně jako prakticky pro všechny konkurenty. Bolt se lokálně propadl zhruba o 70 % a globálně dočasně ztratil 80 % svých dosavadních příjmů. Bylo to dáno především tím, že prakticky ve všech zemích v relativně krátkém sledu přišla nějaká vlna opatření, která omezovala pohyb obyvatel, nebo alespoň obdoba krizového stavu, kdy se lidé přestali po městě pohybovat.
Hlavní, téměř fatální, zásah pro nás znamenalo zavření restaurací. S ním totiž skončilo masivní večerní přemísťování obyvatel a my se nijak netajíme tím, že drtivá většina jízd, která se prostřednictvím aplikace Bolt odehraje, spadá právě do intervalu večerních hodin.
Ta situace byla všude vlastně hodně podobná, rozdíl byl možná v tom, jak rychle přicházela protiopatření. Nejhorší pro nás byla situace na Slovensku, kde vláda prakticky ze dne na den zakázala úplný provoz taxi služeb, takže jsme tam najednou přišli o 100 % příjmů. Do dnešního dne své rozhodnutí neodvolala.
Z 35 zemí, kde působíme, je to myslím jediná, u které došlo k tak radikálnímu kroku. Většina zemí se rozhodla veřejnou taxislužbu včetně té sdílené v nějaké formě zachovat. Myslím, že i z toho důvodu, že určitá skupina lidí preferuje tento způsob dopravy před hromadnou dopravou jako určitou formu minimalizace rizika nákazy, respektive je zde o trochu menší.
Firma zvažovala různé scénáře, mohli jsme se k tomu postavit buď pasivně a čekat až situace přejde, nebo začít jednat. Rozhodli jsme se pro tu druhou cestu. Prvním krokem byla snaha dopomoci řidičům, kteří používají naší aplikaci, alespoň k nějakým výdělkům, tedy nenechat je úplně na holičkách. Tím druhým stabilizovat firmu. Když vám klesne objem příjmů o 80 %, tak je to situace, na kterou není připravena žádná společnost.
Reakce byla taková, že jsme prakticky okamžitě přišli s několika produkty napříč všemi trhy. Na počátku šlo často o ne zcela promyšlené věci, spíše za tím byla snaha rychle pomoci řidičům, lidem a alespoň trochu vylepšit příjmy firmy.
Produkty začínaly dodávkami z e-shopů, ale obsahovaly i služby typu vzájemného posílání balíků mezi lidmi, posílání B2B zásilek mezi byznysy, doručování jídla, nebo doručování potravinových balíčků. Řadu těchto služeb firma Bolt analyzovala a připravovala se na ně již dlouho, případně je na jiných trzích již testovala, takže nebyl problém je v nějaké formě v rychlém sledu spustit.
V Česku dominuje online rozvoz potravin, což je teď asi obecně nejrychleji se rozvíjející segment (s odstupem následuje B2B a pak až další služby). Jako první službu jsme spustili dočasný produkt základních potravinových balíčků, který v době té nejhorší počáteční paniky umožňoval vytvořit si zásoby trvanlivých potravin.
Na její úspěch navázalo spuštění projektu Bolt Food, tedy rozvážení jídla z restaurací, to již byl ve srovnání s potravinovými balíčky hotový dlouhodobý projekt, který se u nás postupně rozšiřuje i na rozvoz potravin ze supermarketů. Nejnověji (od pátku 24. 4.) jsme zahájili spolupráci se Žabkou. Celkově lze říci, že jsme se na rozvoz potravin připravovali poměrně důkladně a dlouho a současná situace tedy spuštění hlavně urychlila. Rozhodně nejde o nějakou hurá akci, u které se počítá s tím, že ji za 14 dnů, nebo dva měsíce zase stopneme a vrátíme se pouze k původnímu byznysu, tedy přepravě osob.
S tím ostatně souvisí i loňské přejmenování firmy z Taxify na Bolt, což má vyjadřovat právě důraz na dopravu ve městě a symbolizovat, že nejde pouze o taxi službu.
V Česku tedy byla naše reakce hlavně v podobě soustředění se na rozvoz potravin, stejnou službu jsme spustili také na Slovensku, kde jsme minulý týden zavedli také elektrické Bolt koloběžky jako další alternativu bezpečnější dopravy.
Jak je to se spuštěním Bolt koloběžek v Česku, potažmo v Praze? Mluvilo se o něm již dříve.
Máme spuštění elektrokoloběžek v Česku v plánu, ale Praha není naším primárním cílem. Abych to rozvedl, chceme v Česku ukázat, že i elektrokoloběžky lze provozovat tak, aby fungovaly ve městech dobře a byli s nimi spokojení jak uživatelé, tak ostatní obyvatelé a zástupci města.
To se nejlépe demonstruje na městech, která mají nejlépe připravenou cyklistickou infrastrukturu, což Praha bohužel rozhodně není, respektive je spíš takovou antitezí toho, jak by to šlo dělat.
V Praze bylo a stále je auto dáváno na první místo a všichni ostatní se mu musejí podřizovat. Právě příchod elektrických koloběžek do města tento problém odkryl v celé nahotě. Chceme tedy službu nejprve demonstrovat ve městech, která jsou na to mnohem lépe připravena, ukázat, že to lze dělat dobře a teprve pak můžeme začít uvažovat také o příchodu koloběžek do Prahy. Ale myslím si, že jsme schopni to ukočírovat navzdory okolnostem i v Praze.
Vraťme se k rozvozu potravin. Jak se služba vyvíjela, patřila do seznamu těch služeb, které měl Bolt v hledáčku již dlouho?
V produktovém plánu firmy se nalézají služby, které zde má firma dlouhodobě, ale chceme na trh dostat až perfektně odladěný produkt. Jednu z takových služeb představuje právě Bolt Food. Tuto službu jsme ve světě spustili před rokem a postupně na ní začali intenzivněji pracovat. Loni v létě se služba spustila v Pobaltí a po otestování se od podzimu začala objevovat v dalších zemích. Koronavirová krize pouze způsobila to, že služba dostala najednou mnohem větší prioritu.
Konkrétně v Praze jsme využili technologii, která za aplikací stojí, k tomu, abychom ihned po prvních vládních opatřeních v březnu (17. 3.) mohli přijít se základním potravinovým balíčkem. V době, kdy potravinové e-shopy kolabovaly a dovážkové služby měly čekací doby na rozvoz až týden, jsme byli schopní zásobit panikařící lidi základními trvanlivými potravinami. Tento produkt vnikl v Česku jako okamžitá reakce na situaci a byl v provozu za 24 hodin od prvotního nápadu. Den na to jsme dostali zelenou od centrály spustit v Česku plnohodnotný Bolt Food. Normálně takové spuštění na novém trhu trvá přibližně 6 měsíců, my jsme jej ale měli nasazený za 14 dní – ostré spuštění proběhlo8. 4., což byl i mimořádný výkon od českého týmu a dosavadní světový rekord v rámci firmy.
Dnes jsme přibližně 14 dnů po spuštění projektu a máme v nabídce několik set restaurací. V pátek se přidala síť Žabka, která má momentálně přes aplikaci v nabídce 7 obchodů s potravinami, ale bude tento seznam v dohledné době rozšiřovat na 10. Se závozem do jedné hodiny od objednávky se v době spuštění služby jednalo o servis, který neměl na českém trhu konkurenci.
Já si troufnu říci, že je to prakticky celá Praha, existují samozřejmě i výjimky, jako je třeba Zbraslav. Pro nás bylo klíčové pokrýt například velká sídliště na okrajích města (Kobylisy, Černý most, Jižní město, Prosek, Zličín). Myslím, že pokrýváme oblast větší, než většina konkurentů, takže nějaké výraznější rozšiřování neplánujeme. Pokud by to ale někde dávalo byznysově smysl a bylo v okolí daného místa dostatek restaurací, tak jsme ochotní o tom uvažovat.
Bylo to tak, že jste s produktem potravinových balíčků přišli jako první a teprve na vás pak reagovaly samotné potravinové e-shopy?
Nejen potravinové e-shopy, ale bylo to přesně tak. Nemáme s tím ale žádný problém, naopak je to pro nás signál, že se vydáváme správnou cestou, když to ostatním stojí za to nás napodobovat. Z rozvozu potravin se každopádně zásluhou koronaviru stal startupový sen.
Jak toto spolupráce vznikla a jaké plány máte v tomto segmentu do budoucna, objeví se i další sítě?
Ve všech zemích, kde jsme tento pro produkt spustili, tak nám přišel rozvoz potravin pro řetězce jako logická cesta dalšího rozvoje. Na každém trhu sice operují lokální zavedení hráči, ale s těmi si nijak významně nekonkurujeme. Ti mají často doručení v řádu jednotek dnů, nebo minimálně hodin, my cílíme na express delivery. Objednáte a víte, že budete mít objednávku za hodinu na stole, chybí vám přísady do vaření, objednáte a víte, že s tím na oběd můžete počítat.
Určitě plánujeme i její další rozvoj. Za hranicemi ČR máme podobnou dohodu s řetězcem v Košících a Bratislavě, velká dohoda je také na spadnutí v Polsku, ale k té zatím nemohu více prozradit. Příklad oblasti, kde již úspěšně spolupracujeme s větším množstvím řetězců, je pak Pobaltí.
Kdy si myslíte, že by se mohla vrátit do předkrizových čísel (pokud je to vůbec možné) běžná přeprava lidí, plánujete i zde nějaké nové produkty?
Už nyní cítíme, že se situace každým dnem zlepšuje s tím, jak se postupně rozvolňují vládní opatření. Hlavní zlom ale myslím nastane, ale nastane s otevřením restaurací. Pak bude nejspíše možné hovořit o nějakém návratu k normálu. Plánujeme spustit premium verzi služby, kde bude řidič od zákazníka izolovaný fólií a vozy častěji dezinfikované.
Jak se díváte na tezi, že alternativní taxislužby přispívají k dopravním zácpám ve městech?
Nejvíce k zácpám ve městech přispívají nevytížené vozy, což je typické například pro tradiční taxislužby. My jsme tento problém řešili v prvním roce, roce a půl provozu. Naši řidiči byli před koronavirovou krizí vytížení na 70 %, což v praxi znamená, že v okamžiku, kdy končí jednu zakázku, tak na ně již ve velice krátké vzdálenosti (řekněme kilometr) čeká jiná.
Nyní je trochu výjimečná situace, kdy všechny platformy bojují s nižší vytížeností, ale za normálních okolností platí, co jsem říkal. To bych viděl asi jako největší náš příspěvek k dané problematice. Jak již jsem také zmiňoval, největší procento klasických jízd se u nás odehrává mimo denní dobu typickou pro dopravní zácpy.
Redaktor serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz.
Post time: Apr-29-2020